Kryptozoologie = věda, zabývající se studiem neznámých či záhadných zvířat (kryptidů)

Březen 2010

Salamandr ohnivý

30. března 2010 v 16:52 | robbca |  Další příšery
Salamandra pyra
Místa výskytu: Jižní a střední Evropa, pece, sopky a krby

Salamandr vyplňoval mezeru alchymistům, kteří trvali na tom, že musí existovat ohnivé zvíře jako opak k těm, kteří žijí ve vzduchu, zemi a vodě.
Hvězdicovité znaky, jež má na zlaté pokožce salamandra, velkého jako pes, vylučují mléčnou tekutinu, které je nejsilnějším známým toxinem. Dkáží otrávit ovocné stromy a vodu - 2000 koní a 4000 Alexandrových mužů pomřelo na napití z takto otráveného potoka. Jediné zvíře které přežije tento jed je vepř, který jed ukládá v tuku, jenž se pak stává také toxickým.
Kromě svého jedu, který umí vstřikovat kousnutím nebo plivat, dokáže odolávat enormě vysokým teplotám - žár mu jen svědčí a intenzivní proud lávy jsou pro něj výborným prostředím, ovšem jako všichni kryptidi už ani jeho není moc.

Salamandra pyra (z knidy Bájné bytosti a další tvorové ze světa fantazie - Londýnská kryptozoologická společnost):
Porovnání velikosti s velemlokem obrovským:

Pralesy

25. března 2010 v 14:17
Je na světě vůbec místo pro kryptidy, když ze světa mizí každou minutou plocha deštných lesů 30 fotbalových hřišť?
Podrobnosti ZDE




Gryf

22. března 2010 v 16:02 | robbca |  Mýtické nestvůry
Raptopanthera gryphos
Prostředí: Hory Indie, středního východu a hlavně severního Ruska
Věk: 60 let
Velikost: 2,4m vysoký a 5,5m rozpětí křídel

Gryfové milují zlato, které střeží zuřivě a zběsile - jde o extrémně nebezpečného tvora! Existuje ho několik variant:
Severní gryf (Hyperborejský)
Hippogryf (potomek koně a orla)
Indický
Opinicus (na rozdíl od orlích, má přední spáry kočičí. Byl vzácný a dnes je vyhynulý)
Žijí v lesnatých kopcích a horách severovýchodní Evropy, které se táhly až daleko na Ukrajinu.
U hor platí - čím méně dostupné, tím lépe. proto žije na skalních výběžcích a hnízda si staví vysoko v horách.
Gryf je nejspíš potomkem nějaké exotické čeledi ptáků, gryf má tedy šest končetin. Gryfové mají rádi koně, které chytají vcelku, tedy i s jezdcem, jehož pak s oblibou rvou na kusy.

Pokud pořád nevěříte v jejich existenci, možná vás přesvědčí tohle:
První zaznamenané střetnutí člověka s gryfem je z roku 3000 př. n. l.
Neobvyklý zájem vzbudili také zkamenělé snůšky vajec a pařáty Gryfa z poušte Gobi.
Jeden exemplář sestřelený belgickou lovkyní Nadine Lagrandovou nad Kodaní, dnes je uchován v jednom dánském muzeu:
Dalším faktem je také zjištění, že byly objeveny také sochy gryfů z oblasti středozemního moře ze 7 století př.n.l., což dokazuje, že gryfové byly tehdy znímí i ve středomoří. Poté vás musí přesvědčit i fakt , že roku 1985 byl jeden gryf pozorován poblíž Londýna:

Hippogryf:

Gryf:

Zdroj z knihy Bájné bytosti a další tvorové ze světa fantazie - Londýnská kryptozoologická společnost

Draci - obecně

15. března 2010 v 14:51 | robbca |  Draci
Draci většinu roku spí, a když procitnou, nejsou moc aktivní. Raději se soustředí na hromadění a hlídání svého bohatství, zlata a drahokamů.

Existuje pět duhů draků - Evropský, Blízkovýchodní a Středovýchodní, Indický a Orientální.
Mezi Francouzské typy draků náleží:
Peluda (srstnatý drak chrlící vodu)
Tarasque, Guivre a Gargouille (drak chrlící vodu, jeden takový roku 520 zničil Rouen). Lindormové či Lyndwyrmové žijí v Anglii.
My známe klasickou podobu běžného Evropského draka (Draco magnificens).

Tarasque
Tento nejznámější drak má čtyři nohy, tuhou, šupinatou kůži, orlí spáry s drápy, dlouhý, zvlněný ocas, plazí čenich a dvojici rohů. Dalším znakem jsou netopýří křídla, vyrůstající z protažených žeber za předníma nohama.
Draci Středovýchodní a Evropští si osvojili život ve vysoko v horách. Irští draci zase žijí výhradně ve vodě.

Jeskyně draka
Ponáte je tak, že jsou ožehlé plamenem, prostorné a obrovité, se širokou chodbou. Na zemi uvidíte šupiny, jenž drak setřásl a kosti a zdechliny potravy. V dobře střeženém koutě bude nashromážděné bohatství a drahokamy.

Původ draka
Dračí rodokmen prý pochází z masožravého velociraptora - potom by museli být dinosauři teplokrení, aby přežili v chladných klimatech. Poté by mohl být chybějící článek v evoluci draků ptači dinosauři.

Páření
Tito draci jsou samotáři. Setkávají se jen za účelem páření - samice naklade 12 - 15 vajec a udržuje je v teplotě kolem 50 stupňů celsia.

Potrava
Základní potravou draka je dobytek, ale potrpí si i na panny a děti, na které útčí shora - jako jestřáb.

Fyziologie
Nejspíš mají 2 a více žaludků, přičemž se jeden podílí na produkci hořlavého plynu. Mají duté kosti jako ptáci aby byly lehčí, jejich křídla jsou prodloužená žebra.


Lidé versus draci
Bojovníci využívali drakovu "Achillovu patu" - měkký podbřišek. To ještě urychlilo hony na draky a dračí populace se prudce ztenčila. Většina učenců se schoduje na tom, že draci jsou téměř vyhubeni a od počátku 19. stol. bylo zaznamenáno jen valmi málo pozorování. Jedna věc je jistá: musí se podniknout kroky k zabezpečení budoucnosti jednoho z nejúžasnějších tvorů planety.

Friedrich Beruch viděl tento zajímavý exemplář roku 1792 v Německu, oči na křídlech jsou jen dobře rozvrhnuté šupiny za účelem zastrašování.

Pokud se o draky zajímáte mohu vám doporučit film o vývoji draků - Svět draků

Vodní kůň

5. března 2010 v 14:41 | robbca |  Vodní nestvůry

Kelpie
Hippotamus uisge
Místa výskytu: Skotsko a Irsko (Loch Awe)

Může vypadat jako kůň či býk nebo kráva, co má místo kopyt plovací blány, i když podle popisů, jako černá a někdy až žlutá, je obojživelník. Většinou se potlouká kolem jezera a čeká až na ní nějaký nešťastník nasedne a vrhne se s ním do vody, kde ho utopí a pak sežere. Možná kelpie během svého vývoje začala vypadat jako kůň - jako návnada pro poutníky.
Farmář McTavish chodí pořád kolem jezera s nabitou puškou a tvrdí, že v jezeře Loch Awe je "pořádnej macek". Kdykoli se jeho klisna začne chtít pářit, uváže jí k jezeru a doufá, že kelpie se vynoří z jezera a spáří se s ní. Potomek má pak dlouhé uši, černá kopyta a má obrovskou cenu (mě se to nezdá, zvlášť pokud je kelpie oboživelník).

fatmář Clanronald
23. 11. 1827
Chtěl chytit "vodní krávu" na udici, k čemuž použil kotvy s mrtvými psy, ale návnady byly nalezeny nedotčeny.

Australská verze - Bunyip

Viktoriánský obrázek - pokud kelpie neumí nabývat jiných podob, nemůže jít o přesné zobrazení

Článek i obrázek z knihy Bájné bytosti a další tvorové ze světa fantazie - Londýnská kryptozoologická společnost

Problémy kryptozoologie

1. března 2010 v 20:20 | robbca |  Jiné
To nejhorší na tom je, že až budu chtít "přijít na kloub" nějakému kryptidu, bohužel už bude vyhynulý...

Všechna tato zvířata utrběly smrtící ránu - buď přímo nebo nepřímo - z rukou lidí.
Počty zvířat mizí v rámci akce přirozených faktorů: klimatické změny, stoupající počet šelem, přírodní katastrofa ale hlavně - kácení lesů.
Živočišné druhy se stávají obvzlášť zranitelnými pokud se nestačí přispůsobit změnám. Lidští migranti z Evropy, doprovázeni psy, tuto rovnováhu rychle narušili. Holub stěhovavý byl prostě vyhuben člověkem. Když migrovaly na jiné území, byla tato mračna až příliš lákavým soustem pro lovce: člověk v roli predátra fatálně narušil křehkou rovnováhu. Kryptidi čelý stejným tlakům. Chiméry vyhubili již antičtí Řekové, Fénixe vyhubila zase jen poptávka po koření a caladarius byl příliš závyslý na velkorysosti lidí. Všechny druhy, které se již dostanou na kritickou hladinu populace se stávají zranitelnými vůči smůle: jediná přírodní katastrofa či epidemie může vyhladit poslední jedince. Pegas nebo Noh trpí podobnými problémy. Přibývání lidí a změny prostředí snížili jejich počet na minimum. Lidské zásahy do ovzduší, vod a lesů přispělo k masovému vymírání druhů.

Pokud mají přežít takoví ptáci jako bouřliváci, lamassu, draci a jiných zbývajících jedinců, je zapotřebí mezinárodní spolupráce a to ihned v širokém měřítku. Oni se sami bránit neumí...


Dvě z nejohroženějších zvířat:


Zdroj z knihy Bájné bytosti a další tvorové ze světa fantazie - Londýnská kryptozoologická společnost