Kryptozoologie = věda, zabývající se studiem neznámých či záhadných zvířat (kryptidů)

Duben 2010

Fénix

30. dubna 2010 v 13:55 | robbca |  Další příšery
Fénix (Phoenos immortalis) byl nesmírně ceněným a posvátným zvířetem, vzbuzujícím respekt a úctu. Bohužel je dnes vyhynulý. Panuje přesvědčení, že už dočista zmizel, ale doposud probíhají obchody s pozůstatky fénixů. Pobýval v krásných letních mýtinách a řídkých lesích střední Indie. Připomínal velikého orla s rozpětím křídel 3 metry s rudým a zlatým peřím, duhovými křídly a šarlatovýma nohama. Dožíval se úctyhodného věku 500 - 1000 let, přičemž ho nikdo neviděl nikdy pozřít potravu. 
Když nastal jeho čas začal dlouho migrovat na západ do Arábie. Cestou sbíral listy skořice, mirrhy a dalších bylin. Došel až do Fénicie (dnešního Libanonu), kde si postavil hranici z rostlin, které cestou posbíral, škrtl zobákem o kámen a nechal se zaživa upálit. Dalšího dne bylo možno vidět v popelu malinkatého tvora, vzhledem připomínajícího červa, jež velmi rychůe vyrostl v ptáka, vypadajícího přesně, jako jeho rodič. Po třech dnech snesl popel do Heliopole, do chrámu slunečního boha a vydal se zpátky do Indie.
Tento pták nejspíše disponoval parthenogenezí (vyvinutí vejce, aniž by došlo k jeho oplodnění). Vejce by tedy muselo být z nějakého nehořlavého materiálu, který narozdíl od fénixe neshořel. Narozený jedinec byl tudíž přesným klonem svého rodiče.
První záznam o fénixovi pořídili již čínaňé, kteří ho nazývali Feng - Chuang. Byl pro něj stejně jako pro evropany symbolem nesmtelnosti a posvátnosti. Antici se o něm dozvěděli od Egypťanů, psali o něm Herodotos i Hesiodos.
Středověcí Evropané si sami způsobili zkázu fénixe, ačkoli byl tak ceněný. Výsoká poptávka po koření vedla až k vymýcení bylin, které tak potřeboval a na nichž byl smrelně závislý. Koncem 16. století byl cyklus fénixe fatálně narušen a nejúžasnější stvoření planety, které kdy po světě chodilo bylo navždy ztraceno zase díky nám, lidem...
Nákresy fénixe od Friedricha Berdtucha

Feng - chuang:
  

Nejpodivuhodnější zvířata světa

27. dubna 2010 v 14:14 | robbca |  Jiné
Příroda je dokonalá, pořád si přichystává nejrůznější překvapení ze světa zvířat. Tato zvířata by se nejspíše neměla řadit mezi kryptidy, ale svou stavbou těla a způsobem života vychom je sem mohli zařadit. Mají společné několik věcí, hodně lidí v ně nechce věřit, většina z nich je - stejně jako kryptidi - živoucí zkameněliny a jsou většinou kriticky ohrožení.
Zde je několik zástupců:

Mořské prasátko
Tento nedávno posaný sumýš žije v moři, ale dýchá "vodními plícemi". Pokud je ohrožen, vyvrhne na predátora část svých orgánů, které i zabijí.


Paropucha krtkovitá
Australská ropucha připomínající želvu bez krunýře. Žije pod zemí, je poloslepá a živí se výhradně termity - jako krtek.


Blobfish neboli Psychrolutes marcidus
Žije v hlubokých vodách u Austrálie a skládá se z rosolu. To jí umožňuje přežít i v těch největších hloubkách, ale protože nemá žádné svaly, musí jíst to, co kolem ni plave.



Chřestivec protáhlý
Přestože se jedná o rybu z vod Kostariky, neplave a tak kráčí na ploutvích po dně.


Rypoš lysý
Ve skutečnosti mu hrozí vyhynutí. Tento hlodavec necítí bolest a ochranáři ho sledují s obavami, protože jeho záchranu veřejnost nijak nesleduje.



Průhledná žába
Život tráví v Ekvádoru a většinu života tráví na listech, kde jsou neviditelné.



Škeble s chobotem
Pozoruhodná je dlouhověkost škeble, prý se dožívá kolem 150 let.



Žralok šotek
Tato živoucí zkamenělina měří 4 metry a žije jen v mořských hlubinách poblíž Japonska.


Lemur Aye-Aye
Chová se jako obří veverka. Tento tvor se objevil ve filmu Madagascar jako Morris



Želva bez krunýře
Krunýř má, ale protože je kožnatý, splývá s jejím tělem. Nebohé ošklivé stvoření je vážně ohrožené a nejspíš vymře - žijí už jen tři samci a poslední samice. Té je bohužel už 80 let…

kožatka

Plaché monstrum

24. dubna 2010 v 9:23 | robbca |  Jezerní nestvůry
Walles
Barmouth
V roce 1971 dva lidé našli na pláži v Llanaberu velice zvláštní stopy v písku. Byli nalezeny na okraji vody a průměr byl přibližně 45 cm, tedy skoro půl metru. V roce 1975 byl ohlášen nález prozvláštních stop v písku u Penmaenpoolského mostu. Byly větší než talíř a měli plovací blánu.
2. března roku 1975 vzbudila největší zájem šokující pozorování šesti dětí, kdy spatřili na Barmouthské pláži podivného tvora.
Bylo šero, když školačky spatřily tvora, jak se zvedá a mizí v moři. Byl vzdálen 200 yardů, tedy 180 metrů.
Byl 3 metry dlouhý a měl volnou kůži s černými skvrnami, dlouhý krk, ocas a zelené oči. Chodidla tvora byla velké jako talíře a byla opatřená třemi dlouhými drápy.
V létě roku 1975 pozorovali lidé ze své lodi tvora, jehož považovali za většího tuleně či obří želvu ale pak yli nceni změnit názor. Nedal se nikam zařadit. Tvor měl pohyblivý, krátký krk, podobný želvímu a vejčitou hlavu podobnou velikosti hlavy tuleně. Na hřbetě měl dva ostny. Měřil asi 3,4 metru.

Kdyby někdo našel nějakou fotku tohoto monstra, byl bych mu vděčný, kdyby mií ji poslal na mail. Díky

Šelma beze strachu

19. dubna 2010 v 14:23 | robbca |  Záhadní savci

Warracaba

Pralesy
Hranice Francouské Guaiany a Brazilie
Domorodci z ní mají panickou hrůzu a pak také z její nebojácnosti a velikosti. Tato šelma nemá žádný strach z ohně. Tajemný tvor je prý postrach lidí i psů, které s oblibou rvě nakusy a pak požírá. Jedna z mála zpráv se nacházi v knize "Among the Indians of Guiana" od E. Thurna z roku 1883.


Dráčci

10. dubna 2010 v 19:26 | robbca |  Draci
Ophidio draconsis
Křídla dráčka se stejně jako u draka vyvinula z prodloužených žeber, spojených blanitými plochami. V důsledku toho dráček vypadá jako miniaturní drak. Žije v jaskyních nebo podobně chráněných doupatech, v kterých můžeme najít stejně zlata, jako smetí.
Jsou velmi bojácné, proto žijí v odlehlých horských oblastech. Jejich znakem je extrémě toxická krev, která je nasycena sirnou solí. Působí hrozivě při kontaktu se vším, kromě dráčkových cév a kůže a v kontaktu se vzduchemmůže být ihořlavá - proto s ejim také někdy říká ohnivý dráčci.
Jsou samotářští a tak nejsou moc spatřováni a do styku s člověkem přicházejí jen vzácně.
Pro neustálé ničení pralesů (Každou minutou mizí plocha 30 fotbalových hříšť!!!), by měli by být považovány za prakticky vyhynulé.

Modrý čáp

9. dubna 2010 v 14:32 | robbca |  Další příšery
cap1Modrý čáp se usadil na komíně v německé vesnici Biegen.
Ochránci se také domnívají se, že by se mohlo jednat o nehodu.
"Je pravděpodobné, že se jedná o ptáka, který si hledá potravu na různých skládkách odpadu. Mohl se obarvit právě tam. Počítáme i s variantou, že čápa někdo úmyslně obarvil." řekl ochránce Lutz Ittermann.
Podle místních o unikátního jedince projevila zájem jedna z čapích samičekten čáp vypadá jako nový druh ptáka

Tajemství jezera Storsjön

5. dubna 2010 v 18:49 | robbca |  Jezerní nestvůry
Legenda Storsjoodjuret
První svědectví pochází z roku 1635 od Pedersena z Herdal. Mluví o obrovském černém hadu. 
Úžasný exponát vlastní muzeum v Jamtli - zakonzervovaný, zárodek Storsjoodjureta. Tvor byl nalezen v blízkosti jezera 18. června 1984. Byl podroben průzkumu v dubnu 1985.
V roce 1894 se král Oskar II. pokusil chytit tvota z jezera, který pustošil okolí. V létě 1894 vystavěla dlouhou hráz kde pracoval norský harpunář. Všechny předměty pro odchyt příšery leží  v muzeu Jamtli:


Úžasné video nestvůry:

Velmi zajímavá je také skutečnost, že na runovém kameni ležící na ostrově Froson v jezeře Storsjon je vyryt had, písmo a kříž. Říká se, že pod tímto kamenem leží hlava stvůry.

  

Podle pozorování existují dva typy:

1. Dlouhý had s hrby a malou kočičí či psí hlavou, s ušima a ploutvemi. Jeho velikost je 3 až 14 metrů. Tělo je široké od 1 metr.
2. Jinak je popisován jako tři metry dlouhá tlustá kreatura s velkou hlavou a kulatýma očima.

Horký kandidát je zeuglodon:

Obraz nestvůry od malíře:
Rekonstrukce podoby:


Aktualizace článku Šavlozubý tygr

Čínský drak

3. dubna 2010 v 9:53 | robbca |  Draci
Draco nipponis (sinensis)

Japonské a čínské druhy jsou hadovitější, a mají divoké, vousaté hlavy s rohy.
Jejich spatření je nadmíru vzácné, protože hlídkují na nebi. V zimě pak spí v hlubokých tůních a rybnících.

Charakteristika
Exemplář pozorovaný učencem Wang Fu měl:
1. Hlavu velblouda
2. Oči démona
3. Rohy mladého jelena
4. Kravské uči
5. Hadí krk
6. Břicho slimáka či hlemýždě
7. Tygří tlapy
8. Orlí drápy
9. Kapří šupiny
10. Prasečí rypák
Křik zněl jako rachocení hrnců.

Životní stádia:

RokyStádiumPoznámka
3000VejceSetrvává jen ve vodě
500Vodní hadKlasický had
1000Kapr bez ploutvíTlustý had s hlavou kapra
500Vousatá ještěrkaZíská ostny, šupiny a spáry
500Drak bez křídelPodlouhlá, obrovská a chlupatá ještěrka
1000Klasický drakJen trochu hadovitější